ZÁŽITEK NEBO NIC – DEN ČTVRTÝ - 3. 1. - MAHÉBOURG

Ranní obloha chvíli vypadá, jako by se blížil konec světa. Ostatně na rok 2020 ho prý předpověděl i Nostradamus, ale mě to nechává v klidu. Co se má stát, se stane a já raději budu v takový okamžik na pláži než v práci. Obloha nám ale koupání zatím dopřát nechce, a tak vyrážíme do Mahébourgu.

Ospalé město se už pomalu probouzí po oslavách Nového roku, přesto je mnoho obchůdků zavřeno a spousta místních ještě sedí v parku na pikniku. To je prý na Mauriciu i Reunionu hodně oblíbené. Schází se tak celé rodiny nebo i přátelé každý víkend.

My k zobání nic nemáme, ale dlouhá fronta u stánku nás přitahuje. Je na něm napsáno Dholl puri, chana puri. Ani jedno z toho jsem nikdy neslyšela, byť dholl zní jako dhal – indické jídlo, luštěnina, čočka. Nebylo by se čemu divit, místní jsou ze 2/3 indického původu, 4 % evropského původu a ze 2 % čínského. Ptám se ženy před námi, proč že je tu větší fronta než u nás za totality na žabky na věšení záclon. Očividně je indického původu a vysvětluje mi, že dholl puri jsou slané palačinky s kořením a s náplní z čočky, která se namáčí do mnoha druhů omáček. Tady mají hodně spicy, což znamená, že můj jícen dnes bude mít párty. Chana puri je zas lívancová placka, která se při smažení nafoukne do koule. Tu pak týpek rozřízne a polije omáčkou. Opět pálivou. Obojí se očividně neslučuje se silvestrovskými předsevzetími. Ještě že jsem si letos v letadle řekla jen, že budu míň pracovat, víc dodržovat zážitek nebo nic a obojího se zatím držím. Zítra totiž vyrážíme na Reunion.