ZÁŽITEK NEBO NIC - DEN JEDENÁCTÝ - 10. 1. - CILAOS

Ráno vyrážíme na snídani na zdejší minitrh. Konečně ovoce. Sice jsme v horách nebyli dlouho, ale po ovoci jsem měla fakt absťák. Kupujeme ananas, mango a passion fruit neboli marakuju neboli mučenku. Je zvláštní, jak název – alespoň u mě – ovlivňuje, zda na něco mám chuť. Zatímco ovoce, které se u nás občas prodává pod názvem mučenka, jsem nikdy nechtěla ochutnat, passion fruit mi znělo lahodně a rozhodli jsme se ho zkusit. A od té doby ho jíme každý den. Zvlášť v tom vedru osvěží.

Ve městě také potkáváme Vondrajdu. Očividně se už vrátila z Marly, což můj mozek nechápe. Neběží, takže mám čas si ji prohlédnout. Podle obličeje, krku a rukou si stále myslím, že těch svíček na dortu bude mít podobně jako naše Dlouhá noc. Tahle má na sobě kraťasy a nohy by jí kdejaká modelka mohla závidět.

Chceme dnes dát malý výlet v okolí a objednáváme se na zítra na canyoning. Shodou náhod mi FB ukazuje loňský příspěvek, kde píšu, že canyoning jednou chci zkusit.

Jdeme na výlet k vodopádům, které jsou řádně ledové. Jen pro představu o počasí. V horách bylo přes den kolem 24 °C, ale na sluníčku to pořádně pralo. V noci bylo kolem 18 °C, některé chaty měly teplé deky, jiné ne, takže dvakrát jsem spala v elasťácích a dvou mikinách. Zítra při canyoningu v té horské říčce asi zmrznu.