ZÁŽITEK NEBO NIC – DEN DEVÁTÝ – 2. 1. 2021 – ARUSHA

Můj bucket list, který jsem si v srpnu sepsala, mluví jasně. Bod č. 7 – jet na safari do Afriky. A tak jsem tady. A jsme tu o den dřív, protože na zítřek už nebyly letenky (letenky ze Zanzibaru fakt doporučuju kupovat s předstihem, protože létají malá letadla a bývá rychle vyprodáno. A navíc se ceny chovají stejně jako ceny čínských roušek na jaře – čím víc se jich prodalo, tím dražší byly.). První den v Arushi tak trávíme nicneděláním, které nám jde dobře.

Večer za námi přijede Bakari, náš průvodce, kterého jsem našla přes facebookovou stránku (spolu)cestování. Výběr parků i agentury, přes kterou pojedeme, mi trval poměrně dlouho. Projížděla jsem @safaribookings.com a nakonec jsem se rozhodla pro Bakariho, protože měl PŘÍBĚH. Kdysi byl s jednou Češkou jako průvodce na Kilimandžáru a ona se rozhodla mu pomoci. Pozvala ho do Čech a pomohla mu rozjet byznys.

„Vyfotíme se a to máš jako doklad,“ vytrhává mě ze vzpomínek Bakari. Znalý české nátury bere telefon a dělá si se mnou selfie, které mi posílá. Při představě, že tu točím pro Na cestě a tenhle „doklad“ posílám produkci, se musím smát. Na druhou stranu jsem kdysi z Filipín vezla i papírový ubrousek, lístek od dopravy a na něm napsaný účet od jídla a když jsme točili u kmene Kalinga ve vesničce Buscalan daleko na severním Luzonu (možná to jednou taky sepíšu, jen paměť už mi moc neslouží), tak mi chtěli vyúčtování psát na ruku, ale nakonec jsem našla kus papíru, kam se podepsali. Takže vlastně proč ne. Lehčí o necelých třicet tisíc jdu spát s tím, že zítra si splním jeden ze svých 40 bodů bucket listu.