ZÁŽITEK NEBO NIC – DEN DVANÁCTÝ – 5. 1. 2021 – TARANGIRE PARK

Sloni, termitiště a baobaby, to jsou hlavní tři lákadla Tarangire parku. Měli jsme vyjet v 6 ráno, ale protože hakuna matata, tak pomáhám složit stan, abychom alespoň v 6:30 vyjeli. U vchodu nás klasicky vítají opice a mangusty jižní, které s neuvěřitelnou rychlostí mizí v termitišti, hned jak nás uvidí.

Jdeme s Adélkou na záchod (vždy je dobré toho využít u vjezdu, protože v parcích je podobných míst jen pár a uprostřed parku, kde pobíhají sloni a lvi, asi nikdo vystrkovat zadek nechce) a ptáme se, zda máme zavírat auto. „Nn, já tu budu,“ hlásí Bakari s typickým tanzánským úsměvem od ucha k uchu. Když se vracíme, tak jediný, kdo je u našeho auta, je opice. Respektive zrovna leze dovnitř a vzhledem k tomu, že některé věci jako telefon nebo gopročko by se jí mohly hodit do výbavy, přidávám do kroku. Naštěstí se mého běhu lekne a uteče. Poučení? Nespoléhat se na tanzánský úsměv.

Deset minut a vidíme první žirafy. Nádherné, majestátní a tak blízko. A chvíli nato první stádo slonů. Je jich 22 a jsou všude. Další stádo má slonů 19, další 21 a další 16. Když napočítáme první stovku, shodujeme se s Adélkou, že budeme počítat už jen stáda, protože očividně tady je slonů více než v Česku naočkovaných lidí.

Po čtyřech hodinách hlásíme, že potřebujeme na toaletu. „Jak nutně?“ ozve se z přední části vozu. „Do hodinky?“ prosím nesměle. „Dobře, jedu k piknikovému místu,“ hlásí řidič a my se dál kocháme krásnou africkou přírodou. Po padesáti minutách: „Už tam budem?“ „Bohužel. Cesta k piknikovému místu byla zavřená, musíme na jiné.“ „A to je jak daleko?“ už toho oslíka ze Shreka připomínám i já. „Tak hodinku.“ „A jiné řešení?“ ptám se, protože ten litr a půl, co jsem už vypila, o sobě dává dost vědět. Řidič se rozhlédne vpravo, vlevo. „Za auto.“ Chvíli přemýšlím, zda to myslel vážně. „A simba?“ použiju svahilský výraz pro lva. Řidič ukáže na stádo antilop: „Ty by takhle klidně nestály,“ odtuší. Nezbývá nám než mu věřit, ale je to poprvé v životě, co jdu na záchod a doufám, že mě někdo jedním okem hlídá.

Ten den napočítáme 22 stád slonů. Tím, že jsme se shodly, že většinou jsou stáda o 16–22 slonech, tak jsme viděly za ten den 352–484 slonů. A stejně to neomrzí. Oproti tomu moucha tse-tse vytáčí od první vteřiny, ale naštěstí jich je tak třetina co slonů. Tak jen pokud se vrátím unavená, zničená a ospalá, víte, čím to je.