ZÁŽITEK NEBO NIC – LISTOPAD 2020 – PRAHA

Blíží se prosinec, takže doba, kdy obvykle místo Ježíškovi sepisuju země, kam bych ráda vyrazila. Loni jsme si s Martinem napsali každý svých top 10 a nakonec jeli úplně jinam (rozhodně nelituju, Reunion je skvělý), letos to vypadá, že Martin bude kvůli covidu věrně sloužit vlasti, aby místo zaplacených přesčasů dostal další odznak, a já si budu muset sehnat parťáka. Píšu do skupiny osmi kamarádek, doufajíc, že se některá na neomezený přísun zážitků v coronatime chytí.

Chytila se Kristýna Tůmová, která loni projela sama část Jižní Ameriky, takže má pro strach uděláno. Jenže to bylo loni a svět se za tu dobu změnil jako žena po svatbě a zatím se zdá, že to na návrat k době předzásnubové nevypadá. Teď první googlujeme, kam se vůbec smí. Po hodině mám seznam hotový. Je tam pouhých 10 zemí, které se čínského viru nebojí. Jenže za týden to může být jinak. Shodujeme se prozatím na Kostarice, ale obě víme, že se vládní nařízení většiny zemí mění se stejnou pravidelností, jako si lidé mění ponožky, takže jsme připravené improvizovat.

26. listopadu mi Týna ještě v 15:40 píše: „Panama i Kostarika se letí přes USA. To se může?“ Nemám v tu chvíli moc času, tak jen odpovím, že netuším, a dál pracuju. O pár hodin později kouknu na společný chat, kde zbylé kamarádky řeší Týny odvoz do nemocnice. „Cože? Co se stalo?!“ vyťukávám do mobilu. Verdikt bohužel zní jasně – zítra operace, v únoru další, zahraničí ani omylem. Uff… Tak kromě toho, že mě to mrzí a pevně doufám, že se Týna brzy uzdraví, si říkám, že ten Zážitek nebo nic nastal letos příliš brzy.

Takže kdo? Jeden nápad mám, ale pár dní mi trvá, než ho vyslovím nahlas: „Ségra? Mám takovou otázečku. Co kdybych vzala Adélku (13letou neteř) na dovolenou… Na takovou tu cestovatelskou,“ používám eufemismus, abych ji nevyděsila. I tak nastane dvacetivteřinové ticho, jako bych zrovna přišla s nápadem, že půjdeme nahé běhat na Václavák. A tak směle dodávám: „Nemusíš odpovídat hned, klidně se rozmysli a napiš.“ Další dva dny žádná SMS nepřišla, třetí přišlo: „Do kdy to potřebuješ vědět? Ještě jsem s Péťou (manželem) nemluvila. A kam by to bylo?“

Nakonec jen zúží seznam zemí a naše cesta visí na restrikcích v pěti zemích – Tanzánie, Dominikánská republika, Kostarika, Maledivy, Panama. Jo, a ještě se zeptat Adélky, zda si na Zážitek nebo nic troufá.