Jedeme – ano, jedeme, ono se tady jinak moc pohybovat nedá – na Uluwatu Sunset Point, když na mě Lucka gestikuluje, že Mike právě poslal fotku z nemocnice. Čtyři stehy na hlavě. Surf. Ale je prý v pohodě. Neubráním se myšlence, jestli ty „netradiční zážitky“ nepřitahuju i na ostatní. No hlavně, že je v pořádku. Západ slunce je nádherný a já jen lituju, že nemám kameru.

Další den je v Lucky režii, protože má narozeniny. Pro tento den se z cestovatelek měníme na turistky a vyrážíme do Ubudu. Změna je znát hned při startu. Vypravit se nám zabere pár hodin. Zavolat auto další hodinu. V Ubudu jdeme na Lucky oblíbená místa, která tu navštívila před sedmi lety, když tu byla poprvé. Paradoxně nakupuju víc já než oslavenkyně. Dokonce jsem si vybrala obraz, který má 2 metry na metr, tak jsem zvědavá, jak mi tohle na letišti projde.

Další den sjedeme všechny díly seriálu Most!, který podle poslance Foldyny ovlivňuje nevinnou dětskou duši. Chtěla bych panu poslanci vzkázat, že nám ovlivnil celé dopoledne, protože jsme se královsky bavily a dokonce nám nevadilo, že prší. Pak jsme si objednaly oběd a masérku. To už není nutné mu vzkazovat. Obojí skvělé, ale tři dny bez větší akce jen u bazénu jsou na mě trošku moc, takže se rozhoduji, že se zítra vracím potápět na Nusa Penidu.