Já nechci do zimy. To je pocit, se kterým se tady poslední dny budím. A taky nechci pracovat. Asi jsem se narodila pro život tady. Píšu Mikovi, že jsem přežila potápění, a pokud se nebojí dát zážitek nebo nic, jsem připravená naučit se stát na surfu. Mám poslední dva dny na Bali, takže nebudu říkat, že se chystám naučit surfovat.

Na pláži Balangan mi Mike dává první školení na souši a já si při pohledu na vlny nejsem úplně jistá, jestli tohle nepatří do kategorie „nejblbější rozhodnutí v mém životě“. A že jich v životě mám. Ačkoli jsem u moře byla mockrát, v takových vlnách jsem se ani nekoupala, natož abych v nich měla přivázané k noze prkno, které stěží unesu.

První vlna. „Pádluj, pádluj.“ Dávám do toho všechno, ale podle tónu Mikova hlasu to spíš vypadá, že má pocit, že si snad nechávám dělat manikúru. „Pádluj, pádluj a teď,“ krčím nohu přesně podle instrukcí a stojím. Cože? Já stojím? Cítím vlnu, která mě popohání, a jedu. Asi u toho nevypadám jako Stephanie Gilmore, ale jedu. Jasně, že to byla jakási náhoda a další vlny už tak samozřejmě neberu, ale na druhou stranu ze sebe nemám špatný pocit a občas se mi povede se trošku svézt. Sakra. Další důvod, proč nechci zpátky. Právě jsem se rozhodla, že se naučím surfovat.

Večer dáme večeři v thajské, a i když Lůca vypadá, že půjde spát, nakonec vyrážíme na párty na Uluwatu. I tohle patří do kategorie zážitek nebo nic. Jen si nemyslím, že se nám bude zítra dobře vstávat.

Ráno snídani dělá Lůca. Já nejsem schopná se nastartovat. Spaly jsme sotva tři hodiny. Na odpočinek ale není čas, ještě musím stihnout jednu lekci surfování. Musím se naučit číst vlny. Snažím se, ale moc moudrá z toho nejsem. Respektive mám pocit, že když mi Mike neříká, kdy mám naskočit, tak v oceánu čtu: „Jsi marná, já tě vykoupu v pračce“ a další: „Jestli si myslíš, že se to naučíš za dva dny, tak se šeredně pleteš“ nebo „Už jsi koukala, jaké tu je dno?“ Sem tam se mi podaří na nějakou postavit, ale žádná sláva to není. Další věc, kterou budu muset zlepšit. Každopádně díky.

Poslední západ slunce na Uluwatu, kde jsou tak krásné západy slunce, že žádná aplikace v mobilu by takové barvy nevykreslila. Poslední večeře v luxusní restauraci s Kristýnkou a Renée Savkovou a Lůcou a pak už jen balit.